Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Vaněček Václav . Zobrazit všechny články
Klinicko-farmakologické aspekty biologické a cílené léčby
06/2019 PharmDr. Jan Hartinger, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.; doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Cílená léčba je charakterizována vysokou afinitou a specifitou k cílovým strukturám; přináší však i specifika v oblasti farmakokinetiky a farmakodynamiky, která mohou mít důsledky pro klinickou praxi. V tomto článku budou nastíněny základní rozdíly mezi malými a velkými molekulami a detailněji pak diskutována problematika monoklonálních protilátek. Přestože monoklonální protilátky zaujímají stále větší prostor v moderní farmakoterapii, jejich farmakologickým vlastnostem je věnována dosud poměrně malá pozornost. Pohyb těchto velkých proteinů v organismu vykazuje významné odlišnosti od malých molekul chemických léčiv. Diskutovány jsou faktory, které mohou potenciálně ovlivnit účinek protilátek, jako je například tělesná hmotnost (obezita), tvorba protilátek proti léčivu, interakce, některé patologické stavy, a to s uvedením dokumentovaných příkladů a se zaměřením zejména na protilátky cílené k IgE, interleukinu 5 (IL-5) či jeho receptoru.
CELÝ ČLÁNEK
Cílená léčba je charakterizována vysokou afinitou a specifitou k cílovým strukturám; přináší však i specifika v oblasti farmakokinetiky a farmakodynamiky, která mohou mít důsledky pro klinickou praxi. V tomto článku budou nastíněny základní rozdíly mezi malými a velkými molekulami a detailněji pak diskutována problematika monoklonálních protilátek. Přestože monoklonální protilátky zaujímají stále větší prostor v moderní farmakoterapii, jejich farmakologickým vlastnostem je věnována dosud poměrně malá pozornost. Pohyb těchto velkých proteinů v organismu vykazuje významné odlišnosti od malých molekul chemických léčiv. Diskutovány jsou faktory, které mohou potenciálně ovlivnit účinek protilátek, jako je například tělesná hmotnost (obezita), tvorba protilátek proti léčivu, interakce, některé patologické stavy, a to s uvedením dokumentovaných příkladů a se zaměřením zejména na protilátky cílené k IgE, interleukinu 5 (IL-5) či jeho receptoru.
Protilátky proti interleukinu 5 v léčbě těžkého astmatu v letech 2017-2019 v Centru pro obtížně léčitelné astma ve FN v Motole
04/2019 MUDr. Alena Vlachová; MUDr. Simona Tazbirková; MUDr. Libor Fila, Ph.D.; PharmDr. Václav Vaněček, Ph.D.
Zkušenosti s podáváním anti-IL-5 protilátek jako přídatné léčby těžkého eosinofilního primárně neatopického astmatu prokazují bezpečnost a účinnost terapie. Léčba vede ke kontrole nemoci, redukci až vysazení systémových kortikosteroidů, zlepšení dechových funkcí, a tím ke zlepšení kvality života.
CELÝ ČLÁNEK
Zkušenosti s podáváním anti-IL-5 protilátek jako přídatné léčby těžkého eosinofilního primárně neatopického astmatu prokazují bezpečnost a účinnost terapie. Léčba vede ke kontrole nemoci, redukci až vysazení systémových kortikosteroidů, zlepšení dechových funkcí, a tím ke zlepšení kvality života.