Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Šenolt Ladislav . Zobrazit všechny články
Specifické a vzácné kožní projevy u revmatoidní artritidy
03/2022 Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění postihující zánětem periferní klouby, ale často také mimokloubní tkáně včetně kůže. Mezi poměrně často se vyskytující specifické kožní projevy patří revmatoidní uzly, vzácně se může objevit i revmatoidní vaskulitida. K méně častým patří některá granulomatózní kožní onemocnění a neutrofilní dermatózy. Tradiční, biologické i cílené syntetické léky mohou mít za následek kožní nežádoucí účinky, které v řadě případů představují diagnostické rozpaky a terapeutické potíže. V tomto přehledovém článku budou diskutovány vybrané specifické a nespecifické kožní projevy, včetně vzácných a nežádoucích dermatologických účinků souvisejících s antirevmatickou léčbou.
CELÝ ČLÁNEK
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění postihující zánětem periferní klouby, ale často také mimokloubní tkáně včetně kůže. Mezi poměrně často se vyskytující specifické kožní projevy patří revmatoidní uzly, vzácně se může objevit i revmatoidní vaskulitida. K méně častým patří některá granulomatózní kožní onemocnění a neutrofilní dermatózy. Tradiční, biologické i cílené syntetické léky mohou mít za následek kožní nežádoucí účinky, které v řadě případů představují diagnostické rozpaky a terapeutické potíže. V tomto přehledovém článku budou diskutovány vybrané specifické a nespecifické kožní projevy, včetně vzácných a nežádoucích dermatologických účinků souvisejících s antirevmatickou léčbou.
Úvodník 03/2022
03/2022
Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
Doc. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA
CELÝ ČLÁNEK
Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
Doc. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA
Postavení inhibitorů Janusových kináz v revmatologii
04/2021 Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
V léčbě zánětlivých revmatických onemocnění nastal významný pokrok se zavedením biologických přípravků namířených proti cytokinům a imunitním buňkám. Během posledních let se na podkladě nových poznatků o patogenezi podařilo rozšířit léčebné armamentárium imunitně podmíněných onemocnění o inhibitory Janusových kináz (JAK), které ovlivňují intracelulární signalizaci a tvorbu více cytokinů najednou. Popsány jsou čtyři Janusovy kinázy: JAK1, JAK2, JAK3 a tyrosinkináza 2. Pro léčbu revmatoidní artritidy jsou v současnosti k dispozici čtyři inhibitory JAK, které mají různou selektivitu proti jednotlivým kinázám. Inhibitory JAK mají rychlý nástup účinku, jsou účinné v monoterapii podobně jako v kombinaci s methotrexátem, a u revmatoidní artritidy mají srovnatelnou nebo lepší účinnost než inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru. Inhibitory JAK mají podobný bezpečnostní profil jako biologická léčba, četnější je herpes zoster a opatrnosti je třeba u pacientů se zvýšeným rizikem tromboembolických příhod. V této přehledové práci budou diskutovány schválené inhibitory JAK a nové indikace pro jejich použití (psoriatická artritida a ankylozující spondylitida), některé nadějné inhibitory JAK nové generace a bezpečnostní profil inhibitorů JAK.
CELÝ ČLÁNEK
V léčbě zánětlivých revmatických onemocnění nastal významný pokrok se zavedením biologických přípravků namířených proti cytokinům a imunitním buňkám. Během posledních let se na podkladě nových poznatků o patogenezi podařilo rozšířit léčebné armamentárium imunitně podmíněných onemocnění o inhibitory Janusových kináz (JAK), které ovlivňují intracelulární signalizaci a tvorbu více cytokinů najednou. Popsány jsou čtyři Janusovy kinázy: JAK1, JAK2, JAK3 a tyrosinkináza 2. Pro léčbu revmatoidní artritidy jsou v současnosti k dispozici čtyři inhibitory JAK, které mají různou selektivitu proti jednotlivým kinázám. Inhibitory JAK mají rychlý nástup účinku, jsou účinné v monoterapii podobně jako v kombinaci s methotrexátem, a u revmatoidní artritidy mají srovnatelnou nebo lepší účinnost než inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru. Inhibitory JAK mají podobný bezpečnostní profil jako biologická léčba, četnější je herpes zoster a opatrnosti je třeba u pacientů se zvýšeným rizikem tromboembolických příhod. V této přehledové práci budou diskutovány schválené inhibitory JAK a nové indikace pro jejich použití (psoriatická artritida a ankylozující spondylitida), některé nadějné inhibitory JAK nové generace a bezpečnostní profil inhibitorů JAK.
Revmatologie v covidové éře - léčba a očkovaní
03/2021 Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D.
V revmatologii vyvstalo v době pandemie akutního respiračního onemocnění covid-19 několik otázek týkajících se vlivu zánětlivých revmatických onemocnění na imunosupresivní terapii na vnímavost k infekci a na závažnost covid-19, nebo naopak vlivu tohoto onemocnění na průběh a léčbu revmatických onemocnění. Klíčovou otázkou je také načasování očkování revmatických pacientů. Těmto otázkám se bude věnovat tento přehledový článek. Na podkladě recentních poznatků mají pacienti s autoimunitními zánětlivými revmatickými onemocněními zvýšené riziko nákazy, ale i vážného průběhu onemocnění covidem19, a to zejména na podkladě vyššího věku, přítomnosti komorbidit, vysoké aktivity revmatického onemocnění, dlouhodobé kortikoterapie a imunosupresivní léčby. Pokračovat v antirevmatické léčbě nebo ji zahájit je v řadě případů nezbytné, glukokortikoidy je třeba podávat v co nejnižších dávkách, chorobu modifikující léčiva většinou na průběh covidu-19 nemají zásadní vliv, ale individuálně je třeba postupovat u pacientů léčených imunosupresivy a rituximabem. Při lehkém průběhu covidu-19 není třeba léčbu měnit, ale při zhoršení příznaků nebo při vážném průběhu je doporučováno ponechat dlouhodobě podávané glukokortikoidy a přerušit léčbu chorobu modifikující přípravky. Očkování pacientů s autoimunitními zánětlivými revmatickými onemocněními by mělo proběhnout v případě stabilizovaného revmatického onemocnění, u některých léčiv je důležité správné načasování.
CELÝ ČLÁNEK
V revmatologii vyvstalo v době pandemie akutního respiračního onemocnění covid-19 několik otázek týkajících se vlivu zánětlivých revmatických onemocnění na imunosupresivní terapii na vnímavost k infekci a na závažnost covid-19, nebo naopak vlivu tohoto onemocnění na průběh a léčbu revmatických onemocnění. Klíčovou otázkou je také načasování očkování revmatických pacientů. Těmto otázkám se bude věnovat tento přehledový článek. Na podkladě recentních poznatků mají pacienti s autoimunitními zánětlivými revmatickými onemocněními zvýšené riziko nákazy, ale i vážného průběhu onemocnění covidem19, a to zejména na podkladě vyššího věku, přítomnosti komorbidit, vysoké aktivity revmatického onemocnění, dlouhodobé kortikoterapie a imunosupresivní léčby. Pokračovat v antirevmatické léčbě nebo ji zahájit je v řadě případů nezbytné, glukokortikoidy je třeba podávat v co nejnižších dávkách, chorobu modifikující léčiva většinou na průběh covidu-19 nemají zásadní vliv, ale individuálně je třeba postupovat u pacientů léčených imunosupresivy a rituximabem. Při lehkém průběhu covidu-19 není třeba léčbu měnit, ale při zhoršení příznaků nebo při vážném průběhu je doporučováno ponechat dlouhodobě podávané glukokortikoidy a přerušit léčbu chorobu modifikující přípravky. Očkování pacientů s autoimunitními zánětlivými revmatickými onemocněními by mělo proběhnout v případě stabilizovaného revmatického onemocnění, u některých léčiv je důležité správné načasování.
Zkušenost s inhibitory Janusových kináz v reálné praxi z registru ATTRA
03/2020 Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., RNDr. Michal Svoboda
Léčba revmatoidní artritidy zaznamenala se zavedením biologických přípravků namířených proti cytokinům a imunitním buňkám významný pokrok. V posledních letech nastal v léčbě revmatoidní artritidy další příznivý posun, ke kterému přispěly léky zasahující do intracelulární signalizace - do dějů katalyzovaných proteinkinázami, konkrétně Janusovými kinázami (JAK). Evropskou lékovou agenturou jsou již pro léčbu revmatoidní artritidy schváleny tři inhibitory JAK - tofacitinib, baricitinib a upadacitinib. Inhibitory JAK mají rychlý nástup účinku, jsou účinné v monoterapii podobně jako v kombinaci s methotrexátem a zejména v monoterapii mají lepší účinnost než inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru. Stejně jako při biologické léčbě existuje i při léčbě inhibitory JAK větší riziko závažných infekcí, ve srovnání s biologickou léčbou je častější herpes zoster. V klinické praxi je třeba opatrnosti u pacientů ve zvýšeném riziku tromboembolických příhod. V této souhrnné práci budou na závěr diskutovány zkušenosti z klinické praxe vycházející z národního registru ATTRA.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba revmatoidní artritidy zaznamenala se zavedením biologických přípravků namířených proti cytokinům a imunitním buňkám významný pokrok. V posledních letech nastal v léčbě revmatoidní artritidy další příznivý posun, ke kterému přispěly léky zasahující do intracelulární signalizace - do dějů katalyzovaných proteinkinázami, konkrétně Janusovými kinázami (JAK). Evropskou lékovou agenturou jsou již pro léčbu revmatoidní artritidy schváleny tři inhibitory JAK - tofacitinib, baricitinib a upadacitinib. Inhibitory JAK mají rychlý nástup účinku, jsou účinné v monoterapii podobně jako v kombinaci s methotrexátem a zejména v monoterapii mají lepší účinnost než inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru. Stejně jako při biologické léčbě existuje i při léčbě inhibitory JAK větší riziko závažných infekcí, ve srovnání s biologickou léčbou je častější herpes zoster. V klinické praxi je třeba opatrnosti u pacientů ve zvýšeném riziku tromboembolických příhod. V této souhrnné práci budou na závěr diskutovány zkušenosti z klinické praxe vycházející z národního registru ATTRA.