Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Peterka Marek . Zobrazit všechny články
Novinky v terapii roztroušené sklerózy
06/2022 MUDr. Marek Peterka
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které je hlavní příčinou neúrazového neurologického postižení u mladých dospělých. V posledních letech byla pro léčbu RS schválena řada léků modifikujících průběh choroby. Pozoruhodné pokroky v léčbě všech forem RS včetně progresivních příznivě změnily vyhlídky mnoha pacientů. Došlo také ke koncepčnímu posunu v chápání imunitní patologie RS, od modelu zprostředkovaného výhradně T lymfocyty k poznání, že klíčovou roli v patogenezi hrají B lymfocyty. Příchod účinnějších léků s méně častým podáváním, dobrou snášenlivostí a adherencí vedl k častějšímu využití této terapie jako léku první volby. Mnoho odborníků nyní doporučuje jejich použití u mnoha pacientů v počátku onemocnění. V tomto článku podáváme přehled o aktuálně schválených léčebných přípravcích k léčbě RS.
CELÝ ČLÁNEK
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní demyelinizační a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které je hlavní příčinou neúrazového neurologického postižení u mladých dospělých. V posledních letech byla pro léčbu RS schválena řada léků modifikujících průběh choroby. Pozoruhodné pokroky v léčbě všech forem RS včetně progresivních příznivě změnily vyhlídky mnoha pacientů. Došlo také ke koncepčnímu posunu v chápání imunitní patologie RS, od modelu zprostředkovaného výhradně T lymfocyty k poznání, že klíčovou roli v patogenezi hrají B lymfocyty. Příchod účinnějších léků s méně častým podáváním, dobrou snášenlivostí a adherencí vedl k častějšímu využití této terapie jako léku první volby. Mnoho odborníků nyní doporučuje jejich použití u mnoha pacientů v počátku onemocnění. V tomto článku podáváme přehled o aktuálně schválených léčebných přípravcích k léčbě RS.
Management léčby roztroušené sklerózy
01/2017 Marek Peterka
Roztroušená skleróza je zánětlivé autoimunitní primárně demyelinizační onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Podkladem jsou dvě patofyziologické složky - zánětlivá a degenerativní. V počátku dominuje zánětlivá složka a během dalšího průběhu onemocnění narůstají neurodegenerativní procesy, které vedou k axonální ztrátě svázané s atrofií mozku, což vede k progresi invalidizace pacienta. Protože všechny aktuálně dostupné imunomodulační léky ovlivňující průběh onemocnění jsou zaměřeny na potlačení zánětu, je třeba léčbu zahájit co nejdříve, a to nejlépe ve fázi klinicky izolovaného syndromu suspektního z rozvoje roztroušené sklerózy nebo v její časné fázi. Dnes již víme, že okolo dvou třetin pacientů léčených léky první linie (interferonem B nebo glatiramer acetátem) vykazuje suboptimální odpověď na léčbu v prvních dvou rocích léčby. U této skupiny by mělo dojít co nejdříve k převedení na alternativní léčbu. Klíčové je načasování této změny a platí doporučení provést změnu co nejdříve k zabránění progrese onemocnění. Zejména u pacientů se špatnou prognózou je zcela zásadní časná eskalace na vysoce účinné léky druhé linie. Pravidelné sledování aktivity nemoci a účinku léčby je nezbytné. Klinické sledování je doporučeno provádět v prvním roce v tříměsíčních intervalech a následně každých šest měsíců. Provádění magnetické rezonance mozku je doporučeno v prvním roce v šestiměsíčním intervalu a poté nejméně jedenkrát ročně. Magnetické rezonance míchy by měla být prováděna jedenkrát ročně u pacientů s míšní symptomatikou.
CELÝ ČLÁNEK
Roztroušená skleróza je zánětlivé autoimunitní primárně demyelinizační onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Podkladem jsou dvě patofyziologické složky - zánětlivá a degenerativní. V počátku dominuje zánětlivá složka a během dalšího průběhu onemocnění narůstají neurodegenerativní procesy, které vedou k axonální ztrátě svázané s atrofií mozku, což vede k progresi invalidizace pacienta. Protože všechny aktuálně dostupné imunomodulační léky ovlivňující průběh onemocnění jsou zaměřeny na potlačení zánětu, je třeba léčbu zahájit co nejdříve, a to nejlépe ve fázi klinicky izolovaného syndromu suspektního z rozvoje roztroušené sklerózy nebo v její časné fázi. Dnes již víme, že okolo dvou třetin pacientů léčených léky první linie (interferonem B nebo glatiramer acetátem) vykazuje suboptimální odpověď na léčbu v prvních dvou rocích léčby. U této skupiny by mělo dojít co nejdříve k převedení na alternativní léčbu. Klíčové je načasování této změny a platí doporučení provést změnu co nejdříve k zabránění progrese onemocnění. Zejména u pacientů se špatnou prognózou je zcela zásadní časná eskalace na vysoce účinné léky druhé linie. Pravidelné sledování aktivity nemoci a účinku léčby je nezbytné. Klinické sledování je doporučeno provádět v prvním roce v tříměsíčních intervalech a následně každých šest měsíců. Provádění magnetické rezonance mozku je doporučeno v prvním roce v šestiměsíčním intervalu a poté nejméně jedenkrát ročně. Magnetické rezonance míchy by měla být prováděna jedenkrát ročně u pacientů s míšní symptomatikou.