Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Pauk Norbert . Zobrazit všechny články
Velké změny v léčbě malobuněčného karcinomu plic
02/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Bronchogenní karcinom co do výskytu a mortality zaujímá nepěkné přední příčky v České republice, ale i ve světě. Jedná se o agresivní neuroendokrinní nádor charakterizovaný časnými a mnohačetnými metastázami, které vyžadují rychlou léčbu, jinak přežití nemocných je v řádu týdnů až měsíců. Přestože v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic za posledních 20 let došlo až k explozivnímu rozvoji farmakoterapie, v případě malobuněčného karcinomu jsme neměli žádný nový léčebný arzenál. Cílená léčba pro tento typ nádoru není v dohlednu. V posledních letech nám dali jistou naději probíhající studie s imunoterapií a rok 2022 se stal zlomovým i po stránce úhrady imunoterapie. Stále však je třeba mít na paměti, že malobuněčný karcinom plic zůstává chorobou se špatnou prognózou.
CELÝ ČLÁNEK
Bronchogenní karcinom co do výskytu a mortality zaujímá nepěkné přední příčky v České republice, ale i ve světě. Jedná se o agresivní neuroendokrinní nádor charakterizovaný časnými a mnohačetnými metastázami, které vyžadují rychlou léčbu, jinak přežití nemocných je v řádu týdnů až měsíců. Přestože v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic za posledních 20 let došlo až k explozivnímu rozvoji farmakoterapie, v případě malobuněčného karcinomu jsme neměli žádný nový léčebný arzenál. Cílená léčba pro tento typ nádoru není v dohlednu. V posledních letech nám dali jistou naději probíhající studie s imunoterapií a rok 2022 se stal zlomovým i po stránce úhrady imunoterapie. Stále však je třeba mít na paměti, že malobuněčný karcinom plic zůstává chorobou se špatnou prognózou.
Detekce časné CHOPN
02/2023 MUDr. Ondřej Balík; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je léčitelná, ale nevyléčitelná choroba, charakterizovaná mimo jiné ireverzibilními změnami dýchacích cest a plicního parenchymu. Poškození dýchacích cest kouřením je zjistitelné roky předtím, než dojde k rozvoji klinicky manifestní CHOPN. Pro detekci těchto časných změn lze využít řadu metod, pro plošné vyšetřování rizikové populace je však řada z nich nevyužitelná kvůli své invazivitě, radiační zátěži či vysoké ceně. Článek je přehledem metod funkčního vyšetření využitelných k záchytu časné CHOPN v rizikové populaci.
CELÝ ČLÁNEK
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je léčitelná, ale nevyléčitelná choroba, charakterizovaná mimo jiné ireverzibilními změnami dýchacích cest a plicního parenchymu. Poškození dýchacích cest kouřením je zjistitelné roky předtím, než dojde k rozvoji klinicky manifestní CHOPN. Pro detekci těchto časných změn lze využít řadu metod, pro plošné vyšetřování rizikové populace je však řada z nich nevyužitelná kvůli své invazivitě, radiační zátěži či vysoké ceně. Článek je přehledem metod funkčního vyšetření využitelných k záchytu časné CHOPN v rizikové populaci.
Aktuální možnosti léčby bronchiálního astmatu
02/2023 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Je nesporné, že se léčba astmatu v posledních letech dále zlepšila. Změnil se přístup v léčbě lehkého astmatu a současně máme řadu nových účinných biologických léčiv pro těžké astma, která přesně cílí na určený fenotyp. Základem léčby astmatu je protizánětlivá terapie inhalačními kortikosteroidy. Předpokladem úspěchu léčby je zvládnutí správné inhalační techniky a komplexní režimová opatření. V článku se ale budeme zabývat hlavně farmakoterapií.
CELÝ ČLÁNEK
Je nesporné, že se léčba astmatu v posledních letech dále zlepšila. Změnil se přístup v léčbě lehkého astmatu a současně máme řadu nových účinných biologických léčiv pro těžké astma, která přesně cílí na určený fenotyp. Základem léčby astmatu je protizánětlivá terapie inhalačními kortikosteroidy. Předpokladem úspěchu léčby je zvládnutí správné inhalační techniky a komplexní režimová opatření. V článku se ale budeme zabývat hlavně farmakoterapií.
Komplexní účinek erdosteinu a jeho použití v pneumologii
02/2022 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Erdostein je léčivo schválené pro léčbu akutních a chronických plicních onemocnění. Původně bylo vyvinuté jako mukolytikum. Patří do rodiny léčiv na bázi thiolu, o kterých je známo, že mají potenciálně důležité antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky. Erdostein je derivát homocysteinu. Jedná se o proléčivo, které je metabolizováno na metabolit M1 (MET 1). Experimentální studie prokázaly, že erdostein zabraňuje nebo snižuje poškození plicní tkáně vyvolané oxidačním stresem. Studie RESTORE zkoumala jeho účinky u častých exacerbátorů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Prokázala, že erdostein významně snižuje riziko akutních exacerbací CHOPN, zkracuje jejich průběh a snižuje riziko hospitalizací. Preventivní účinek erdosteinu na exacerbace nebyl ovlivněn léčbou inhalačními kortikosteroidy ani počtem eozinofilů v krvi. Erdostein je indikován k léčbě CHOPN hlavně u bronchitického fenotypu a překryvu s fenotypem bronchiektazií, hlavně u akutních infekčních exacerbací i s preventivním záměrem, dále pak u rinitid, sinusitid, laryngofaryngitid. Užívá se i k prevenci opakovaných infekčních epizod a komplikací po chirurgické zákroku. Nově se ukazuje se, že erdostein může mít přínos i v léčbě postcovidových pacientů.
CELÝ ČLÁNEK
Erdostein je léčivo schválené pro léčbu akutních a chronických plicních onemocnění. Původně bylo vyvinuté jako mukolytikum. Patří do rodiny léčiv na bázi thiolu, o kterých je známo, že mají potenciálně důležité antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky. Erdostein je derivát homocysteinu. Jedná se o proléčivo, které je metabolizováno na metabolit M1 (MET 1). Experimentální studie prokázaly, že erdostein zabraňuje nebo snižuje poškození plicní tkáně vyvolané oxidačním stresem. Studie RESTORE zkoumala jeho účinky u častých exacerbátorů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Prokázala, že erdostein významně snižuje riziko akutních exacerbací CHOPN, zkracuje jejich průběh a snižuje riziko hospitalizací. Preventivní účinek erdosteinu na exacerbace nebyl ovlivněn léčbou inhalačními kortikosteroidy ani počtem eozinofilů v krvi. Erdostein je indikován k léčbě CHOPN hlavně u bronchitického fenotypu a překryvu s fenotypem bronchiektazií, hlavně u akutních infekčních exacerbací i s preventivním záměrem, dále pak u rinitid, sinusitid, laryngofaryngitid. Užívá se i k prevenci opakovaných infekčních epizod a komplikací po chirurgické zákroku. Nově se ukazuje se, že erdostein může mít přínos i v léčbě postcovidových pacientů.
Vysazení systémové kortikosteroidní terapie u pacienta s asthma bronchiale při biologické léčbě omalizumabem
05/2020 MUDr. David Homola; MUDr. Jaroslav Lněnička; MUDr. Alexander Kreze, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Těžké refrakterní astma pak definujeme jako astma, u kterého je potřeba k dosažení úplné kontroly takové množství léků, které činí pacientovi obtíže nežádoucími účinky, anebo jako astma, u kterého není ani přes maximální léčbu dosaženo kontroly nemoci. Pacienti s tímto těžkým refrakterním astmatem tak velmi často vyžadují podávání perorálních kortikosteroidů, které jsou klíčové k dosažení stabilizace onemocnění. Dlouhodobé užívání kortikosteroidní terapie ovšem může vést k závažným nežádoucím účinkům. Tam, kde není možné dosáhnout kontroly astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a přídatné léčby, lze v další volbě užít biologickou léčbu a tím předejít dlouhodobé terapii systémovými kortikosteroidy.1 Jednou z těchto látek v rámci biologické léčby je omalizumab. Jedná se o protilátku proti IgE (imunoglobulin E), kterou lze aplikovat u pacientů s alergickým IgE mediovaným těžkým perzistujícím astmatem. Naše ambulance pro těžké astma úzce spolupracuje s endokrinologickou ambulancí Interního oddělení Nemocnice Na Bulovce v Praze. Cílem naší spolupráce je úspěšné vysazení dlouhodobé kortikosteroidní terapie u pacientů s nově zavedenou biologickou léčbou. Tímto způsobem lze minimalizovat možné nežádoucí účinky dané jak samotnou terapií kortikosteroidy, tak i nežádoucími účinky při jejím vysazení, jako je například adrenokortikální insuficience.
CELÝ ČLÁNEK
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Těžké refrakterní astma pak definujeme jako astma, u kterého je potřeba k dosažení úplné kontroly takové množství léků, které činí pacientovi obtíže nežádoucími účinky, anebo jako astma, u kterého není ani přes maximální léčbu dosaženo kontroly nemoci. Pacienti s tímto těžkým refrakterním astmatem tak velmi často vyžadují podávání perorálních kortikosteroidů, které jsou klíčové k dosažení stabilizace onemocnění. Dlouhodobé užívání kortikosteroidní terapie ovšem může vést k závažným nežádoucím účinkům. Tam, kde není možné dosáhnout kontroly astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a přídatné léčby, lze v další volbě užít biologickou léčbu a tím předejít dlouhodobé terapii systémovými kortikosteroidy.1 Jednou z těchto látek v rámci biologické léčby je omalizumab. Jedná se o protilátku proti IgE (imunoglobulin E), kterou lze aplikovat u pacientů s alergickým IgE mediovaným těžkým perzistujícím astmatem. Naše ambulance pro těžké astma úzce spolupracuje s endokrinologickou ambulancí Interního oddělení Nemocnice Na Bulovce v Praze. Cílem naší spolupráce je úspěšné vysazení dlouhodobé kortikosteroidní terapie u pacientů s nově zavedenou biologickou léčbou. Tímto způsobem lze minimalizovat možné nežádoucí účinky dané jak samotnou terapií kortikosteroidy, tak i nežádoucími účinky při jejím vysazení, jako je například adrenokortikální insuficience.
(Všechny) cesty vedou do centra pro léčbu těžkého astmatu
05/2020 MUDr. Katarína Sedláková; MUDr. Jaroslav Lněnička; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest spojené s bronchiální hyrerreaktivitou a variabilní, často reverzibilní bronchiální obstrukcí. V současné době je astma zpravidla dobře léčitelným onemocněním, základním pilířem léčby je kombinace protizánětlivé a bronchodilatační terapie. Z hlediska odpovědi na farmakoterapii se na jednom pólu nachází snadno léčitelné astma a na druhém pólu problematické těžké astma. Právě pro nejtěžší formy astmatu, které jsou rezistentní vůči maximální obvyklé léčbě, je vyhrazena biologická terapie, která má podle aktuálních mezinárodních doporučení přednost před dlouhodobou terapií systémovými kortikoidy.
CELÝ ČLÁNEK
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest spojené s bronchiální hyrerreaktivitou a variabilní, často reverzibilní bronchiální obstrukcí. V současné době je astma zpravidla dobře léčitelným onemocněním, základním pilířem léčby je kombinace protizánětlivé a bronchodilatační terapie. Z hlediska odpovědi na farmakoterapii se na jednom pólu nachází snadno léčitelné astma a na druhém pólu problematické těžké astma. Právě pro nejtěžší formy astmatu, které jsou rezistentní vůči maximální obvyklé léčbě, je vyhrazena biologická terapie, která má podle aktuálních mezinárodních doporučení přednost před dlouhodobou terapií systémovými kortikoidy.
Farmakoterapie asthma bronchiale
05/2020 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V současné době jsme svědky celé řady významných změn ve strategii léčby astmatu. Novinky se netýkají pouze oblasti těžkého astmatu, kde přibývají nová biologická léčiva, která přesně cílí určený fenotyp, ale zásadní změny nastaly i v přístupu k nově navržené léčbě lehkého astmatu. Nyní máme k dispozici nový aktualizovaný dokument společnosti Global Initiative for Asthma (GINA) z roku 2020, který víceméně zohledňuje celou řadu závěrů GINA z roku 2019, které pokládáme za revoluční za posledních 30 let. Nutné je třeba zmínit i potřebu důsledné léčby astmatu v době pandemie infekce covid-19 v roce 2020.
CELÝ ČLÁNEK
V současné době jsme svědky celé řady významných změn ve strategii léčby astmatu. Novinky se netýkají pouze oblasti těžkého astmatu, kde přibývají nová biologická léčiva, která přesně cílí určený fenotyp, ale zásadní změny nastaly i v přístupu k nově navržené léčbě lehkého astmatu. Nyní máme k dispozici nový aktualizovaný dokument společnosti Global Initiative for Asthma (GINA) z roku 2020, který víceméně zohledňuje celou řadu závěrů GINA z roku 2019, které pokládáme za revoluční za posledních 30 let. Nutné je třeba zmínit i potřebu důsledné léčby astmatu v době pandemie infekce covid-19 v roce 2020.
Maligní mezoteliom pleury - současné a budoucí léčebné možnosti
06/2019 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. et Bc. Petr Zůna; MUDr. Petr Opálka, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Maligní mezoteiiom je agresivním nádorem serózních bían s velmi omezenými možnostmi léčby a špatnou prognózou bez ohledu na stadium onemocnění v době diagnózy. Současné české standardy léčby zahrnují chirurgické výkony, chemoterapii a radioterapii. Mezinárodní doporučení uvádějí také imunoterapii a cílenou léčbu jako možnou modalitu s odvoláním na výsledky proběhlých klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK
Maligní mezoteiiom je agresivním nádorem serózních bían s velmi omezenými možnostmi léčby a špatnou prognózou bez ohledu na stadium onemocnění v době diagnózy. Současné české standardy léčby zahrnují chirurgické výkony, chemoterapii a radioterapii. Mezinárodní doporučení uvádějí také imunoterapii a cílenou léčbu jako možnou modalitu s odvoláním na výsledky proběhlých klinických studií.