01/2022

Úvodník 01/2022

01/2022 Martin Haluzík
CELÝ ČLÁNEK

Moderní léčba inzulinem u diabetes mellitus 2. typu

01/2022 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Léčba inzulínem má v současné době za sebou stoletou historii. A za tu dobu se zásadním způsobem proměnila. V léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu je zapotřebí vycházet z patofyziologických principů a terapii přizpůsobit převažující poruše. V případě kvantitativní poruchy inzulinové sekrece zahajujeme léčbu inzulinem, v praxi nejčastěji aplikací bazálního inzulinu 1* denně jako doplněk ke kombinační léčbě perorálními antidiabetiky. V případě potřeby můžeme léčbu intenzifikovat až k formě klasického režimu bazál-bolus.
CELÝ ČLÁNEK

Okamžitá monitorace glykemie nejen v léčbě diabetu 1. typu

01/2022 MUDr. Zuzana Hladíková
Glukózové senzory jsou běžně součástí léčby pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Používání senzorů zlepšuje glykemické parametry a zvyšuje kvalitu života. Pro pacienty s diabetes mellitus 2. typu nejsou zatím glukózové senzory hrazeny ze zdravotního pojištění. Z dostupných studií však vyplývá, že z používání senzorů pro okamžitou monitoraci glukózy (flash glucose monitoring, FGM) profitují i tito pacienti, a proto se FGM nabízí jako bezpečná a účinná náhrada měření glukometrem.
CELÝ ČLÁNEK

Jaké výhody nám přináší rychle působící inzulin aspart při využití v hybridních uzavřených okruzích

01/2022 MUDr. Petr Žák, Ph.D.
Léčba rychle působícím inzulínem aspart (faster insulin aspart, Fiasp®) je spojena s časnější expozicí a nástupem vlastního účinku inzulinu, současně s rychlejším odezněním ve srovnání se standardním inzulinem aspart (SIA). Pokud je inzulin Fiasp® podáván pomocí kontinuální subkutánní infuze inzulinu (CSII), tak má ve srovnání s SIA poločas maximální aktivity redukován o 11,8 minuty, čas do vrcholu účinku je snížen o 25,7 minuty a celková doba účinku je redukována o 35,4 minuty. Recentně publikovaná práce hodnotící v období osmi týdnů léčbu přípravkem Fiasp® vs. SIA v hybridní uzavřené smyčce (hybrid closed loop, HCL) u 25 dospělých pacientů s diabetem 1. typu neprokázala mezi skupinami rozdílný čas v cílovém rozmezí glykemie (time in the target, TIR) (3,9-10,0 mmol/l) (75 ± 8 % vs. 75 ± 8 %); p < 0,001 pro non-inferioritu, s adjustovaným rozdílem středních hodnot -0,6 % (95% CI -1,8 až 0,7). Čas strávený v hypoglykemii, definovaný jako glykemie < 3,9 mmol/l, byl ale kratší při léčbě přípravkem Fiasp® vs. SIA s mediánem 2,4 % (interkvartilové rozpětí [interquartile range, IQR] 1,2-3,2) vs. 2,9 % (IQR 1,7-4,0; p = 0,01).
CELÝ ČLÁNEK

Hybridní inzulínové pumpy: jak vybrat správnou pumpu pro správného pacienta?

01/2022 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Léčba diabetu 1. typu znamená zajistit dodávku správného množství inzulinu ve správný čas. Nejmodemější systémy umějí na základě kontinuální monitorace glykemie v podkoží upravit dodávku bazálního inzulinu inzulínovou pumpou tak, že pacient při správném nastavení zadává do pumpy pouze přijaté množství sacharidů, případně informaci o fyzické aktivitě. Text shrnuje podobnosti a rozdíly systémů schválených v České republice, včetně indikací pro jejich použití.
CELÝ ČLÁNEK

Současnost a perspektivy v antidiabetické léčbě injekčními GLP-1 agonisty

01/2022 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Agonisté receptoru pro GLP-1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA) patří do antidiabetické terapie šestnáct let. Mezi hlavní společné mechanismy jejich účinku patří zvýšení hyperglykemií indukované sekrece inzulinu, suprese sekrece glukagonu při hyperglykemii nebo euglykemii, zpomalení vyprazdňování žaludku zabraňující postprandiálnímu zvýšení glykemie, redukce příjmu kalorií a redukce hmotnosti. Agonisty receptoru GLP-1 dělíme na základě struktury na odvozené od GLP-1 a na odvozené od exendinu 4, dále podle délky účinku na krátce a dlouze působící. Krátce působící mají účinek prandiální, ovlivňující hlavně vyprazdňování žaludku a postprandiální glykemii, a dlouze působící (liraglutid, exenatid s aplikací 1* týdně, dulaglutid s aplikací 1* týdně, albiglutid a semaglutid) kromě ovlivnění vyprazdňování žaludku dobře ovlivňují i glykemii nalačno. Oba typy je možné aplikovat ve fixní nebo volné kombinaci s inzulinem a také s perorálními antidiabetiky. GLP-1 RA snižují významně hmotnost pacienta. Léčba GLP-1 RA je účinná v prevenci kardiovaskulárních příhod a v prevenci renálních komplikací diabetu 2. typu, a to i u pacientů s již přítomnými aterosklerotickými cévními komplikacemi. Zkoumány jsou nové indikace pro GLP-1 RA, jako je diabetes mellitus 1. typu, neurodegenerativní onemocnění a psoriáza.
CELÝ ČLÁNEK

Glifloziny v léčbě srdečního selhání: aktuality a perspektivy

01/2022 MUDr. Miloš Dobiáš; doc. MUDr. Josef Kořínek, Ph.D.
Glifloziny - inhibitory zpětného vstřebávání glukózy v proximálním tubulu, tj. inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (sodium-glucose co-transporter 2, SGLT-2), ačkoli byly iniciálně vyvinuty jako antidiabetika, prokázaly v posledních třech letech svou účinnost v léčbě srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (ejection fraction, EF) a nejnověji se ukazují být i důležitou terapeutickou možností u pacientů se zachovalou EF či mírně redukovanou EF. Jejich pozitivní účinky jsou popisovány jak u diabetiků, tak u nediabetiků. Přehledový článek se zabývá nejen výsledky recentních randomizovaných studií, ale také nastiňuje možné mechanismy pozitivního působení inhibitorů SGLT-2 u pacientů se srdečním selháním a jejich terapeutické perspektivy v budoucnu.
CELÝ ČLÁNEK

Glifloziny u pacientů (nejen) s diabetickým onemocněním ledvin

01/2022 MUDr. Ivan Zahrádka; prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.
Diabetické onemocnění ledvin je nejčastější příčinou chronického onemocnění Ledvin ve vyspělém světě. Recentní renáLní randomizované kontrolované studie, v čele s DAPA-CKD, potvrdily výrazné nefroprotektivní účinky inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru 2 (sodium glucose co-transporter 2, SGLT-2) nejen u pacientů s chronickým onemocněním ledvin diabetické etiologie. Mechanismus účinku nefroprotekce spočívá mimo jiné ve snížení intraglomerulární hypertenze, hyperfiltrace a energetickém šetření tubulointersticia přes obnovení tubuloglomerulárního feedbacku. Vzhledem k jejich působení se inhibitory SGLT-2 stávají nedílnou součástí péče o pacienty s diabetem 2. typu, chronickým onemocnění ledvin a chronickým srdečním selháním.
CELÝ ČLÁNEK

Semaglutid - první perorální agonista receptorů GLP-1 a jeho postavení v léčbě diabetu

01/2022 MUDr. Eva Račická
Od doby uvedení prvního agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA), který byl schválen v roce 2005 (exenatid 2* denně) pro léčbu diabetes mellitus 2. typu, byly v této lékové skupině vyvinuty nové léky, které mají významný účinek na úpravu glykemie a tělesné hmotnosti. Vývoj podání těchto léků pak vedl k subkutánní aplikaci injekcí 1* denně a 1* týdně. V roce 2021 byl v České republice uveden na trh první perorálně podávaný GLP-1 RA, a to semaglutid. Tento článek poskytuje výsledky z klinického programu PIONEER, které svědčí o účinnosti a dobré toleranci perorálního semaglutidu v léčbě diabetu 2. typu. Článek se také zabývá postavením perorálního semaglutidu v kontextu algoritmu léčby diabetes mellitus 2. typu.
CELÝ ČLÁNEK

Současné postavení gliptinů v léčbě diabetu

01/2022 Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA; MUDr. Lucie Břízová; MUDr. Martina Nováková
Gliptiny jsou velmi kvalitní antidiabetika. Pro použití v terapii jsou významné tyto vlastnosti: 1. jednoduchost podání, 2. praktická absence nežádoucích účinků, 3. minimální riziko hypoglykemie, 4. dostatečná účinnost, 5. kardiovaskulární bezpečnost. Gliptiny jsou vhodné pro iniciální léčbu u pacientů s recentní diagnózou a dostatečně Zachovalou sekrecí inzulínu bez manifestace aterosklerotických komplikací, pro seniory, diabetiky s nedlouhou dobou naděje na dožití. Podle příslušného souhrnu údajů o léčivém přípravku u jednotlivých přípravků je možné je použít v prakticky jakékoliv kombinaci s jinými antidiabetiky.
CELÝ ČLÁNEK

Angiologická vyšetření u pacientů s diabetem

01/2022 MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.; MUDr. Jiří Matuška
Angiologická vyšetření jsou stěžejní v určení míry kardiovaskulárního rizika u nemocných s diabetes mellitus. Právě vlivem diabetu a s ním spojených patofyziologických změn dochází k akceleraci aterosklerózy a tím k vyššímu výskytu makrovaskulárních komplikací. Tento článek pojednává o možnostech angiologického vyšetření u nemocných s diabetem a má za cíl odpovědět na otázku - u koho a jakým způsobem angiologicky sledovat.
CELÝ ČLÁNEK

Prevence a léčba syndromu diabetické nohy

01/2022 MUDr. Michal Dubský, Ph.D., FRSPH
Syndrom diabetické nohy je závažnou komplikací diabetů, která zhoršuje morbiditu a mortalitu pacientů s diabetem a snižuje kvalitu jejich života. Vzhledem k multifaktoriální etiologii tohoto onemocnění je i jeho léčba komplexní a měla by být multidisciplinární. Hlavní aspekty léčby zahrnují odlehčení plosky, razantní léčbu infekce včetně kurativní chirurgie, léčbu ischemie pomocí revaskularizace a snahu o co nejlepší kompenzaci diabetu. V rámci prevence je zásadní identifikace rizikových pacientů, jejich edukace s nastavením pravidelných preventivních kontrol v podiatrické ambulanci.
CELÝ ČLÁNEK

Management diabetu v průběhu hospitalizace

01/2022 MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.; MUDr. Eva Horová, Ph.D.
Článek poskytuje základní návod, jak léčit pacienty s diabetem na standardním lůžkovém oddělení, resp. jak minimalizovat riziko rozvoje hypoglykemií. Zároveň jsou uvedena základní doporučení pro úpravu antidiabetické léčby před operací.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba ischemické choroby srdeční u diabetiků

01/2022 Prof. MUDr. Jan Piťha, CSc.
Pacienti postižení diabetes melitus a současně ischemickou chorobou srdeční patří mezi ty nejohroženější z hlediska úmrtí a invalidizace. Jejich metabolický, hemodynamický a trombotický stav je odlišný od pacientů s ischemickou chorobou srdeční bez diabetu a rozdíly existují i mezi pacienty s diabetem 1. a 2. typu. Kromě kontroly a korekce většinou smíšené dyslipidemie, hypertenze a kouření je v této skupině zásadní optimální kontrola glykemie vhodným typem antidiabetik a větší důraz na antitrombotickou léčbu. Častá přítomnost polyvaskulárního postižení a postižení mikrocirkulace je dalším důvodem k agresivnější a selektivnější léčbě těchto pacientů, včetně mírně odlišného přístupu k revaskularizaci koronárních tepen.
CELÝ ČLÁNEK

Farmakoterapie arteriální hypertenze u pacientů s diabetes mellitus 2. typu

01/2022 Doc. MUDr. Ondřej Petrák, Ph.D.
Výskyt arteriální hypertenze je u diabetiků 2. typu dvakrát častější než v běžné populaci a stoupá v závislosti na věku a délce trvání diabetu. Dobrá kontrola hypertenze u diabetiků je zásadní pro snížení kardiovaskulárního rizika a také mikrovaskulárních komplikací. Základem léčby hypertenze u diabetiků je blokáda renin-angiotension-aldosteronového systému. V současných postupech se doporučuje preference kombinační antihypertenzní léčby a snaha o rychlou normalizaci krevního tlaku. Nová antidiabetika (inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 [sodium-glucose co-transporter 2, SGLT-2] a agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1, [glucagon-like peptide 1, GLP-1]) mají nezanedbatelný antihypertenzní účinek a představují novou příležitost k optimalizaci současné léčby hypertenze u diabetických pacientů. Tento článek shrnuje současné poznatky a doporučení v léčbě hypertenze u diabetiků 2. typu.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba dyslipidemie u diabetiků 2. typu

01/2022 MUDr. Eva Tůmová
V naší populaci stále stoupá podíl pacientů s diabetem 2. typu, kteří patří mezi pacienty s vysokým či velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem. Kromě adekvátní kompenzace diabetu je nezbytné věnovat dostatečnou pozornost kontrole rizikových faktorů aterosklerózy a zpomalit její progresi. K samozřejmosti tedy krom jiného patří pravidelné kontroly lipidogramu a farmakologická kontrola dyslipidemie s cílem dosáhnout doporučených koncentrací LDL cholesterolu. Za tímto účelem stále široce indikujeme hypolipidemickou terapii statiny, případně statiny s výhodou kombinujeme s ezetimibem, fenofibrátem či s nově dostupnými inhibitory proproteinové konvertázy subtilisinu/kexinu typu 9 (PCSK9). Tento článek shrnuje léčebné možnosti při terapii diabetické dyslipidemie a pojednává o výhodách jednotlivých farmakoterapeutických strategií.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba obezity u pacientů s diabetem: přehled současných možností a výhledy do budoucna

01/2022 Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.; MUDr. Iva Jakubíková; MUDr. Viktorie Kovářová; MUDr. Michaela Kudláčková
Obezita je důležitým rizikovým faktorem pro vznik diabetes mellitus 2. typu a významně se podílí na vzniku dalších přidružených onemocnění, jako jsou arteriální hypertenze, dyslipidemie a další, jejichž kombinace je označována jako metabolický syndrom. Přítomnost metabolického syndromu vede k výraznému zvýšení rizika kardiovaskulární morbidity a mortality. Obezita zejména vyšších stupňů a její progrese nepochybně přispívá ke zhoršení kompenzace a celkové prognózy diabetiků 2. typu a snížení hmotnosti naopak může mít významné pozitivní účinky. V tomto článku podáváme přehled možností snížení hmotnosti u pacientů s diabetes mellitus 2. typu pomocí farmakoterapie. Věnujeme se zejména novějším lékovým skupinám gliflozinů a agonistů pro glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptid 1 receptor agonists, GLP-1 RA), které kromě snížení hmotnosti pacienta vedou i k poklesu kardiovaskulárních či renálních komplikací, a nastiňujeme také aktuální perspektivy léčby, včetně nových antiobezitik, která se postupně blíží uvedení na trh. Pro úplnost také stručně uvádíme léčebné možnosti s využitím bariatrické chirurgie a endoskopie.
CELÝ ČLÁNEK

Covid-19 a diabetes mellitus

01/2022 Prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc.
Pro onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 při diabetů je typické obousměrné působení obou stavů založené na společných patofyzioiogických mechanismech, které se vzájemně ovlivňují. Základním léčebným cíiem je co nejiepší kompenzace diabetu umožňující iehčí průběh onemocnění. Poznatky o účincích antidiabetik vycházejí zatím jen z observačních retrospektivních studií podmíněných značnou heterogenitou hodnocených pacientů, která přispívá k rozdílným výsledkům při hodnocení těchto účinků. Přínosem ke zhodnocení léčby mohou být randomizované studie a dále i dlouhodobé sledování pacientů v postcovidovém období.
CELÝ ČLÁNEK

Specifika léčby diabetu ve stáří

01/2022 MUDr. Markéta Kubíčková
Diabetes mellitus je velmi časté onemocnění vyššího věku. Je to dáno jednak prodlužující se střední délkou života, ale také častým nezdravým životním stylem s nízkou fyzickou aktivitou a vysokokalorickou stravou. V České republice mělo podle posledních dostupných údajů z roku 2018 diagnostikovaný diabetes mellitus 1 018 283 lidí, přičemž více než 30 % nemocných bylo starších 65 let.1 Většinu tvoří pacienti s diabetes mellitus 2. typu. Pro populaci nemocných diabetiků starších 65 let je charakteristická zejména heterogenita. Pacienti mají různý stupeň celkové zdatnosti a liší se výskytem komplikací a jiných komorbidit. Proto musí být strategie i cíle léčby voleny individuálně.23
CELÝ ČLÁNEK

Telemedicína v diabetologii

01/2022 MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA
Moderní technologie, všudypřítomný přístup k internetu, významné pokroky v oblasti umělé inteligence a hledání nových řešení mohou při správném použití vést ke zlepšení zdravotní péče i spokojenosti pacientů. Poskytování péče prostřednictvím telemedicíny je spolehlivé a srovnatelně účinné jako u fyzických kontrol pacientů v ambulanci. Telemedicína v diabetologii umožňuje významně rozšířit možnosti péče o pacienty s diabetem a jeho komplikacemi, vede k přesvědčivému zlepšení kompenzace diabetu a ke zlepšení selfmonitoringu pacientů s diabetem. Pozitivní účinek telemedicíny závisí na správném nastavení procesů přenosu a zpracování dat, ale také na edukaci všech zúčastněných. Telemedicína podporuje zapojení pacientů, ale i zdravotníků do managementu diabetu, zlepšuje koordinaci péče a zlepšuje komunikaci mezi pacienty a zdravotníky.
CELÝ ČLÁNEK

Úloha venofarmak v komplexní terapii těžké formy chronické žilní insuficience

01/2022 MUDr. Barbora Grauová, Ph.D.
Chronická žilní insuficience je onemocnění s vysokou prevalencí. Nejzávažnější formou je klinické stadium bércového vředu. Jeho vznik je multifaktoriální, podílí se na něm řada vzájemně se potencujících faktorů. Tvoří tak komplikovaný etiopatogenetický systém s projevy jak na úrovni makrocirkulace, tak mikrocirkulace. Proto musí být terapie komplexně zaměřená jak na jednotlivé faktory, tak na kauzalitu vzniku onemocnění. U nejtěžších stadií onemocnění je nezastupitelná též úloha venofarmak.
CELÝ ČLÁNEK