Vybrané články

05/2020 MUDr. Ladislav Lacina
Sarkoidóza je multisystémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie mající některé rysy autoimunitních chorob. Napadá nejčastěji plíce a nitrohrudní uzliny, méně často kůži a oči a nervový systém, ale v zásadě může postihnout většinu orgánů v lidském těle. Při diagnostice posuzujeme klinické projevy, radiologický nález a důležitý je histologický nález nekaseifikujících granulomů. Co se týče léčby, je namístě zdrženlivost, neboť v řadě případů, zejména v časnějších radiologických stadiích, jde o onemocnění samoúzdravné. Pokud je však rozhodnuto o zahájení léčby, jsou v první linii většinou indikovány systémové kortikosteroidy. Léčba se zahajuje prednisonem 0,5 mg/kg/den, postupně se redukuje na 10 mg/den a má trvat alespoň šest měsíců. Pokud nemoc na této terapii progreduje, nasazuje se léčba druhé linie, kdy se k prednisonu přidává imunosupresivum. Není závazný konsensus, které imunosupresivum preferovat, ale nejčastěji se doporučuje methotrexát. Pokud selžou i dva přípravky druhé linie, je na místě biologická léčba. V současnosti je dobře zavedena protilátka proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (tumor necrosis factor alpha, TNF-α) infliximab, ale dobrá léčebná odpověď byla pozorována i u jiných blokátorů TNF-α a jiných léčiv zasazující do cytokinové sítě.

05/2020 MUDr. Bc. Petr Zůna
Plicní rehabilitace je komplexní nefarmakologický přístup k pacientům s chronickou respirační dysfunkcí na podkladě plicních i mimoplicních onemocnění. Její podstatou je individualizovaná péče založená na specifických charakteristikách pacienta. Základním kamenem je respirační fyzioterapie doplněná o vytrvalostní a silový trénink. Součástí programů plicní rehabilitace je i nutriční intervence, psychosociální poradenství a odvykání kouření. Všeobecným cílem je edukace pacienta s cílem dlouhotrvající adherence k léčbě a ke změně životního stylu.

05/2020 MUDr. Daniel Krejčí
Úhrada pembrolizumabu v kombinaci s chemoterapií do první linie léčby plicního karcinomu k 1. 8. 2020¹ opět přiblížila terapii plicního karcinomu v České republice směrem k mezinárodním standardům. Také využití paralelního sekvenování přispělo ke schválení celé řady nových kinázových inhibitorů u nemalobuněčného plicního karcinomu. Pneumoonkologie je progresivní obor zabývající se komplexní onkologickou, podpůrnou i paliativní terapií nemocných s karcinomem plic a mediastina.

05/2020 Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
Exogenní alergická aiveoiitida (EAA) je nemoc vyvolaná opakovanou expozicí různým vyvolavatelům u vnímavého jedince. Nemoc má heterogenní klinickou manifestaci s ohledem na individuální faktory hostitele a typ a složení inhalované směsi. Genetické faktory, stárnutí a biochemické vlastnosti vyvolavatele a další faktory, jako je kouření nebo znečištění ovzduší, mohou přispívat k nepříznivému fibroproliferativnímu průběhu EAA. Kromě vyloučení expozice a podávání kortikosteroidů u akutní EAA se v léčbě tohoto onemocnění nově objevuje antifibrotická léčba pro chronickou EAA s progresivní fibrózou.

05/2020 Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.; MUDr. Vendula Martinů; MUDr. Petra Dvořáková; MUDr. Žofia Varényiová; RNDr. Lucie Bořek-Dohalská, Ph.D.; MUDr. Jiří Uhlík, Ph.D.
Primární ciliámí dyskineze (PCD) je vzácné vrozené, geneticky podmíněné onemocnění s různorodými příznaky. Podezření na PCD vzniká u dětí i dospělých s opakovanou nebo chronickou nemocností v oblasti horních a dolních dýchacích cest, časté jsou progredující poruchy sluchu. První projevy bývají již těsně po narození, kdy se objevuje dechová tíseň novorozence nebo novorozenecká rýma. Pacienti pak po celý život trpí chronickým vlhkým kašlem a opakovanými záněty dýchacích cest a plic, jež mohou vyústit až v bronchiektázie. Onemocnění PCD je často spojeno se situs viscerum inversus. Častější jsou také poruchy plodnosti. Mnozí nemocní dosud nejsou včas diagnostikováni a skrývají se pod různými jinými diagnózami. Nedostává se jim tak komplexní péče, která je důležitá pro prognózu a zbrzdění regrese funkce a poškození plic.

05/2020 MUDr. Jiří Votruba
V bronchologii se zabýváme nějakým typem zúžení dýchacích cest enormně často. Za posledních 40 let bylo také vyvinuto množství technik, které nám se zvládáním bronchiální obstrukce endoskopickou cestou mohou výrazně pomoci. V tomto článku se je pokusíme popsat a uvést jejich základní indikace a výsledky léčby s jejich využitím. Obstrukce dýchacích cest je z principu velmi nebezpečnou a potenciálně fatální situací. Může být zapříčiněna řadou zhoubných i nezhoubných chorob. Vzhledem k nebezpečnosti stavu je nutno na možnost zejména centrální obstrukce myslet vždy i při nepříliš jasných symptomech, neboť diagnostika i léčba většinou bývá možná, rychlá a efektivní, kdežto odklad správné diagnózy může mít naopak pro pacienta rychlé letální konsekvence. Proto je nutné se zvláště v případech atypických pískotů či bronchitických fenomenů soustředit vždy na možnost, že se může jednat o stridor. Každý zkušený broncholog již viděl řadu případů, kdy pacient se stridorem prodělal dlouhodobou neúspěšnou léčbu bronchiálního astmatu.

05/2020 Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V současné době jsme svědky celé řady významných změn ve strategii léčby astmatu. Novinky se netýkají pouze oblasti těžkého astmatu, kde přibývají nová biologická léčiva, která přesně cílí určený fenotyp, ale zásadní změny nastaly i v přístupu k nově navržené léčbě lehkého astmatu. Nyní máme k dispozici nový aktualizovaný dokument společnosti Global Initiative for Asthma (GINA) z roku 2020, který víceméně zohledňuje celou řadu závěrů GINA z roku 2019, které pokládáme za revoluční za posledních 30 let. Nutné je třeba zmínit i potřebu důsledné léčby astmatu v době pandemie infekce covid-19 v roce 2020.

05/2020 MUDr. Barbora Novotná, MUDr. Jindřiška Martínková
Chronická obstrukční plicní nemoc je heterogenní onemocnění, které je spojeno s vysokým zatížením zdravotního systému. Přestože této nemoci lze předcházet a léčit ji, způsobuje globálně více než tři miliony úmrtí ročně. Je nemocí mnoha tváří, a proto individualizovaný přístup k pacientům je nejenom nezbytný, ale hlavně přispívá ke zlepšení výsledků léčby.

04/2020 Prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D.
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je primární onemocnění plicních arteriol, které je charakterizováno vaskulární proliferací a remodelací. Následně dochází vlivem progredujícího onemocnění ke zvýšení plicní cévní rezistence, selhání pravé komory a v krajním případě úmrtí. I přes konvenční a symptomatickou léčbu PAH se jedná o dosud nevyLéčiteLné onemocnění. Nicméně všechny pokroky dosažené ve farmakologické a nefarmakologické léčbě v posledních dekádách umožňují u nemocných s PAH významné zlepšení kvality života a jeho prodloužení.

06/2019
V rámci letošního XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti SLS v Olomouci se uskutečnilo odborné sympozium věnující se léčbě trojkombinací fluticason furoát/umeclidinium/vilanterol u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). V rámci tohoto sympozia zazněla sdělení prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D. (Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha), prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc. (Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc) a doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. (Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové).

06/2019
„Eosinofily jsou bezpochyby naprosto fascinující buněčná populace. Ještě více fascinující je to, že o nich mluvíme a víme relativně málo, i přesto, že byly objeveny před více než sto lety. Máme totiž jen omezené informace o tom, jakou roli v organismu skutečně sehrávají.“ Těmito slovy zahájil MUDr. Jakub Novosad, Ph.D., z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici Hradec Králové sponzorovanou přednášku společnosti Novartis na téma „Všechno, co jste kdy chtěli vědět o eosinofilech (ale báli jste se zeptat)“, které proběhlo v rámci XXI. Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti v Olomouci.

06/2019
Ofev, Giotrif i Spiriva Respimat. Všechny tyto léky byly diskutovány v rámci XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti SLS, který proběhl koncem října v Olomouci.

06/2019 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Daniel Krejčí; MUDr. et Bc. Petr Zůna; MUDr. Petr Opálka, CSc.; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Maligní mezoteiiom je agresivním nádorem serózních bían s velmi omezenými možnostmi léčby a špatnou prognózou bez ohledu na stadium onemocnění v době diagnózy. Současné české standardy léčby zahrnují chirurgické výkony, chemoterapii a radioterapii. Mezinárodní doporučení uvádějí také imunoterapii a cílenou léčbu jako možnou modalitu s odvoláním na výsledky proběhlých klinických studií.

06/2019 Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje především kuřáky. Probíhá plíživě a projevuje se pozvolna se zhoršující námahovou dušností, kašlem, únavou a omezením životních aktivit pacienta. Včasná diagnostika choroby je velmi důležitá. Spočívá v provedení funkčního plicního vyšetření a vyloučení jiné etiologie typických symptomů. Chronickou obstrukční plicní nemoc doprovází obstrukční ventilační porucha, která je trvalá a nevratná. Onemocnění může ovlivnit bronchodilatační léčba, která zpomaluje progresi obstrukce a preventivně snižuje rizika exacerbace. Uvedená kazuistika popisuje typický průběh onemocnění u pacienta, bývalého kuřáka, během několika let.

06/2019 MUDr. Šárka Klimešová, PhD.; Michaela Jankovská, DiS.
Na příkladu kazuistiky nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí autorka demonstruje úlohu spolupráce pacientů a poukazuje na nutnost vyšetření hodnot respirační svalové pumpy.

06/2019 MUDr. Irena Krčmová, CSc.; MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
Imunomodulace alergického onemocnění včetně alergického bronchiálního astmatu pomocí alergenové imunoterapie (AIT) vede ke snížení závažnosti onemocnění, snížení užívání farmakoterapie, omezuje následné senzibilizace a má dlouhodobý preventivní účinek. Podstata AIT zahrnuje velmi časnou imunomodulaci odpovědí T a B lymfocytů, změnu v tvorbě příbuzných izotypů protilátek, jakož i inhibici migrace eosinofilů, bazofilů a žírných buněk do tkání a uvolňování jejich mediátorů. Imunologické změny postupně navozují toleranci vůči spouštěcímu alergenu. V indikaci alergické rinokonjunktivitidy se v současné době AIT aplikuje subkutánně nebo sublinguálně a je vhodná jak pro děti od pěti let, tak pro dospívající a dospělé s alergií na pylové skupiny, roztoče domácího prachu, popř. na živočišné alergeny. Dnes již jsou dokladovány krátkodobé a dlouhodobé účinky k omezení rozvoje astmatu. Podle Globální iniciativy pro astma 2017 je zařazena sublinguální AIT do léčebných modalit alergického bronchiálního astmatu s vazbou na roztoče a při FEV₁ > 70 % náležité hodnoty.

06/2019 MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.
Idiopatická plicní fibróza je nevyléčitelné onemocnění, které výrazně zkracuje délku života svého nositele a od své manifestace také zhoršuje jeho kvalitu. V současné době jsou v léčbě využívána antifibrotika nintedanib a pirfenidon, které svým působením ovlivňují řadu cytokinů a růstových faktorů, chemicky se ale jedná o malé syntetické molekuly. Biologická léčba využívá složky nebo produkty živých organismů; mezi biologika jsou nejčastěji řazeny monoklonální protilátky, oligonukleotidy, rekombinantní peptidy a proteiny, nativní biologické přípravky a genová terapie. Monoklonální protilátky ve valné většině případů vkládané očekávání nesplnily, velmi slibné je podání rekombinantních proteinů, konkrétně pentraxinu 2, což je aktuálně jediné biologikum, které vstoupilo do 3. fáze klinického zkoušení.

06/2019 MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.
Prvním přípravkem biologické léčby užívaným v léčbě plicního karcinomu byl bevacizumab. Jeho podávání spolu s platinovým dubletem u pokročilého plicního adenokarcinomu přineslo mírné zlepšení přežití nemocných. Nyní k této kombinaci může být s výhodou přidáván atezolizumab. Rovněž je zkoumáno podávání bevacizumabu spolu s tyrosinkinázovými inhibitory. Mohutně nastupující imunoterapie nejprve prokázala superioritu nad chemoterapií druhé linie u pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC). Postupně pak našla své uplatnění i v první linii léčby; u selektovaných pacientů na základě vybraných prediktivních markerů i v monoterapii, ale u většiny nemocných v kombinaci s chemoterapií. Rovněž je již indikována u stadia III NSCLC po chemoradioterapii. Své místo nově našla u malobuněčného plicního karcinomu. Její další potenciální využití (například jako součást adjuvantní pooperační léčby) je intenzivně zkoumáno.

06/2019 MUDr. Libor Fila, Ph.D.
Modulátory transmembránového regulátoru vodivosti cystické fibrózy (cystic fibrosis transmembrane conductance regulátor, CFTR) jsou od roku 2012 dostupné ke kauzální léčbě cystické fibrózy. Jde o látky působící na konkrétní mutace či skupiny mutací genu CFTR. Obecně je lze dělit na korektory a potenciátory CFTR proteinu, kde korektory zvyšují množství CFTR proteinu v buněčné membráně, kdežto potenciátory zlepšují jeho funkci. V klinické praxi je v současnosti využíván potenciátor ivakaftor a korektory lumakaftor a tezakaftor. U dalšího korektoru, elexakaftoru, se v nejbližší době předpokládá schválení ke klinickému použití.

06/2019 MUDr. Viktor Kašák
Farmakoterapie je jeden ze základních kamenů léčby nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí (CHBO) - asthma bronchiale, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přesahu astmatu a CHOPN (ACOS). V článku je tato problematika probírána z pohledu národních, resp. českých doporučení, či recentně uveřejněných mezinárodních doporučení, která vydala Globální iniciativa pro astma a Globální iniciativa pro chronickou obstrukční plicní nemoc.