Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek infekční lékařství . Zobrazit všechny články
Pneumokokové onemocnění a aktuální možnosti prevence
04/2018 MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
Streptococcus pneumoniae i přes pokroky v prevenci a léčbě zůstává významnou příčinou morbidity i mortality. Rizikové skupiny představují děti do pěti let věku a osoby starší 65 let, osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin a jater, diabetici, osoby s hematologickým onemocněním a poruchami imunity, pacienti s imunosupresivní léčbou a osoby po splenektomii. Významným rizikovým faktorem pro rozvoj pneumokokové meningitidy je likvorea a přítomnost kochleárních implantátů. V České republice došlo k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění díky vakcinaci u dětí, u dospělých zůstává incidence onemocnění beze změny. K prevenci onemocnění jsou nyní k dispozici dvě konjugované vakcíny - desetivalentní a třináctivalentní konjugovaná vakcína. Vzhledem k závažnosti onemocnění a nárůstu rezistence na antibiotika je rozšíření vakcinace do dospělé populace žádoucí.
CELÝ ČLÁNEK
Streptococcus pneumoniae i přes pokroky v prevenci a léčbě zůstává významnou příčinou morbidity i mortality. Rizikové skupiny představují děti do pěti let věku a osoby starší 65 let, osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin a jater, diabetici, osoby s hematologickým onemocněním a poruchami imunity, pacienti s imunosupresivní léčbou a osoby po splenektomii. Významným rizikovým faktorem pro rozvoj pneumokokové meningitidy je likvorea a přítomnost kochleárních implantátů. V České republice došlo k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění díky vakcinaci u dětí, u dospělých zůstává incidence onemocnění beze změny. K prevenci onemocnění jsou nyní k dispozici dvě konjugované vakcíny - desetivalentní a třináctivalentní konjugovaná vakcína. Vzhledem k závažnosti onemocnění a nárůstu rezistence na antibiotika je rozšíření vakcinace do dospělé populace žádoucí.
Vyšetření hodnot C-reaktivního proteinu v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
06/2017 MUDr. Jiří Marek
Hodnotu C-reaktivního proteinu (CRP) bylo možné měřit v nemocnicích a velkých laboratořích už od roku 1930 po objevu pánů Francise a Tilletta, ale zvláště pro lékaře ambulantní péče to znamenalo odběr žilní krve, následný svoz, zpracování a odeslání výsledku zpět, což znamenalo pro indikujícího lékaře před rokem 1999 zdržení v optimálním případě 24 hodin, ale při pátečním odběru až 96 hodin. To znamená, že u tak citlivé metody, jakou je vyšetřování hodnot CRP, které se mění v řádu několika hodin, jsme získali hodnotu, která nikdy neodpovídala momentálnímu stavu pacienta. Teprve od roku 1999 bylo možno v Evropské unii a od roku 2000 v České republice zakoupit první modely POCT-CRP, které se díky svému zmenšení (oproti laboratorní verzi) a rychlému výsledku staly výrazným a vpravdě revolučním nástrojem pro lékaře v ambulantní péči.
CELÝ ČLÁNEK
Hodnotu C-reaktivního proteinu (CRP) bylo možné měřit v nemocnicích a velkých laboratořích už od roku 1930 po objevu pánů Francise a Tilletta, ale zvláště pro lékaře ambulantní péče to znamenalo odběr žilní krve, následný svoz, zpracování a odeslání výsledku zpět, což znamenalo pro indikujícího lékaře před rokem 1999 zdržení v optimálním případě 24 hodin, ale při pátečním odběru až 96 hodin. To znamená, že u tak citlivé metody, jakou je vyšetřování hodnot CRP, které se mění v řádu několika hodin, jsme získali hodnotu, která nikdy neodpovídala momentálnímu stavu pacienta. Teprve od roku 1999 bylo možno v Evropské unii a od roku 2000 v České republice zakoupit první modely POCT-CRP, které se díky svému zmenšení (oproti laboratorní verzi) a rychlému výsledku staly výrazným a vpravdě revolučním nástrojem pro lékaře v ambulantní péči.
Prevence virových hepatitid
01/2017 Věra Pellantová
Virové hepatitidy patří mezi celosvětově rozšířená systémová onemocnění postihující játra. Způsobují je některé z hepatotropních virů, které mohou vyvolat zánět až nekrózu jaterní tkáně. Rozlišujeme viry přenášené fekálně orální cestou (enterální) - viry hepatitidy A, E a viry přenášené parenterálně - viry hepatitidy B, C, D. K určení viru pomůže epidemiologická souvislost, přesné určení je však založeno na laboratorním průkazu. Všechny z virů mohou vyvolat různě závažné akutní postižení jater, infekce parenterálně přenášenými viry může vést v některých případech až k chronickému jaternímu zánětu. Prevence virových hepatitid je záležitost komplexního přístupu od přísných režimových opatření po možnost imunizace proti dvěma nejrozšířenějším typům žloutenek. Prevenci hepatitid se v současné době celosvětově věnuje velká pozornost.
CELÝ ČLÁNEK
Virové hepatitidy patří mezi celosvětově rozšířená systémová onemocnění postihující játra. Způsobují je některé z hepatotropních virů, které mohou vyvolat zánět až nekrózu jaterní tkáně. Rozlišujeme viry přenášené fekálně orální cestou (enterální) - viry hepatitidy A, E a viry přenášené parenterálně - viry hepatitidy B, C, D. K určení viru pomůže epidemiologická souvislost, přesné určení je však založeno na laboratorním průkazu. Všechny z virů mohou vyvolat různě závažné akutní postižení jater, infekce parenterálně přenášenými viry může vést v některých případech až k chronickému jaternímu zánětu. Prevence virových hepatitid je záležitost komplexního přístupu od přísných režimových opatření po možnost imunizace proti dvěma nejrozšířenějším typům žloutenek. Prevenci hepatitid se v současné době celosvětově věnuje velká pozornost.