Vybrané články

01/2022 MUDr. Miloš Dobiáš; doc. MUDr. Josef Kořínek, Ph.D.
Glifloziny - inhibitory zpětného vstřebávání glukózy v proximálním tubulu, tj. inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (sodium-glucose co-transporter 2, SGLT-2), ačkoli byly iniciálně vyvinuty jako antidiabetika, prokázaly v posledních třech letech svou účinnost v léčbě srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí (ejection fraction, EF) a nejnověji se ukazují být i důležitou terapeutickou možností u pacientů se zachovalou EF či mírně redukovanou EF. Jejich pozitivní účinky jsou popisovány jak u diabetiků, tak u nediabetiků. Přehledový článek se zabývá nejen výsledky recentních randomizovaných studií, ale také nastiňuje možné mechanismy pozitivního působení inhibitorů SGLT-2 u pacientů se srdečním selháním a jejich terapeutické perspektivy v budoucnu.

01/2022 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Agonisté receptoru pro GLP-1 (glucagon-like peptide-1 receptor agonists, GLP-1 RA) patří do antidiabetické terapie šestnáct let. Mezi hlavní společné mechanismy jejich účinku patří zvýšení hyperglykemií indukované sekrece inzulinu, suprese sekrece glukagonu při hyperglykemii nebo euglykemii, zpomalení vyprazdňování žaludku zabraňující postprandiálnímu zvýšení glykemie, redukce příjmu kalorií a redukce hmotnosti. Agonisty receptoru GLP-1 dělíme na základě struktury na odvozené od GLP-1 a na odvozené od exendinu 4, dále podle délky účinku na krátce a dlouze působící. Krátce působící mají účinek prandiální, ovlivňující hlavně vyprazdňování žaludku a postprandiální glykemii, a dlouze působící (liraglutid, exenatid s aplikací 1* týdně, dulaglutid s aplikací 1* týdně, albiglutid a semaglutid) kromě ovlivnění vyprazdňování žaludku dobře ovlivňují i glykemii nalačno. Oba typy je možné aplikovat ve fixní nebo volné kombinaci s inzulinem a také s perorálními antidiabetiky. GLP-1 RA snižují významně hmotnost pacienta. Léčba GLP-1 RA je účinná v prevenci kardiovaskulárních příhod a v prevenci renálních komplikací diabetu 2. typu, a to i u pacientů s již přítomnými aterosklerotickými cévními komplikacemi. Zkoumány jsou nové indikace pro GLP-1 RA, jako je diabetes mellitus 1. typu, neurodegenerativní onemocnění a psoriáza.

01/2022 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Léčba diabetu 1. typu znamená zajistit dodávku správného množství inzulinu ve správný čas. Nejmodemější systémy umějí na základě kontinuální monitorace glykemie v podkoží upravit dodávku bazálního inzulinu inzulínovou pumpou tak, že pacient při správném nastavení zadává do pumpy pouze přijaté množství sacharidů, případně informaci o fyzické aktivitě. Text shrnuje podobnosti a rozdíly systémů schválených v České republice, včetně indikací pro jejich použití.

01/2022 MUDr. Petr Žák, Ph.D.
Léčba rychle působícím inzulínem aspart (faster insulin aspart, Fiasp®) je spojena s časnější expozicí a nástupem vlastního účinku inzulinu, současně s rychlejším odezněním ve srovnání se standardním inzulinem aspart (SIA). Pokud je inzulin Fiasp® podáván pomocí kontinuální subkutánní infuze inzulinu (CSII), tak má ve srovnání s SIA poločas maximální aktivity redukován o 11,8 minuty, čas do vrcholu účinku je snížen o 25,7 minuty a celková doba účinku je redukována o 35,4 minuty. Recentně publikovaná práce hodnotící v období osmi týdnů léčbu přípravkem Fiasp® vs. SIA v hybridní uzavřené smyčce (hybrid closed loop, HCL) u 25 dospělých pacientů s diabetem 1. typu neprokázala mezi skupinami rozdílný čas v cílovém rozmezí glykemie (time in the target, TIR) (3,9-10,0 mmol/l) (75 ± 8 % vs. 75 ± 8 %); p < 0,001 pro non-inferioritu, s adjustovaným rozdílem středních hodnot -0,6 % (95% CI -1,8 až 0,7). Čas strávený v hypoglykemii, definovaný jako glykemie < 3,9 mmol/l, byl ale kratší při léčbě přípravkem Fiasp® vs. SIA s mediánem 2,4 % (interkvartilové rozpětí [interquartile range, IQR] 1,2-3,2) vs. 2,9 % (IQR 1,7-4,0; p = 0,01).

01/2022 MUDr. Zuzana Hladíková
Glukózové senzory jsou běžně součástí léčby pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Používání senzorů zlepšuje glykemické parametry a zvyšuje kvalitu života. Pro pacienty s diabetes mellitus 2. typu nejsou zatím glukózové senzory hrazeny ze zdravotního pojištění. Z dostupných studií však vyplývá, že z používání senzorů pro okamžitou monitoraci glukózy (flash glucose monitoring, FGM) profitují i tito pacienti, a proto se FGM nabízí jako bezpečná a účinná náhrada měření glukometrem.

01/2022 MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D.
Léčba inzulínem má v současné době za sebou stoletou historii. A za tu dobu se zásadním způsobem proměnila. V léčbě pacientů s diabetes mellitus 2. typu je zapotřebí vycházet z patofyziologických principů a terapii přizpůsobit převažující poruše. V případě kvantitativní poruchy inzulinové sekrece zahajujeme léčbu inzulinem, v praxi nejčastěji aplikací bazálního inzulinu 1* denně jako doplněk ke kombinační léčbě perorálními antidiabetiky. V případě potřeby můžeme léčbu intenzifikovat až k formě klasického režimu bazál-bolus.

04/2021 MUDr. Hana Vítková
Hypotyreóza je nejčastější funkční poruchou štítné žlázy. Základní terapií hypotyreózy je jednoduchá substituce chybějících hormonů levotyroxinem. I tato léčba má svá specifika, například v graviditě, u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, u starších pacientů či po operaci karcinomu štítné žlázy. Vzácně se vyskytuje centrální hypotyreóza, která se léčí stejně jako periferní, ale je třeba pamatovat na to, že bývá spojena s deficity dalších hypofyzárních hormonů.

01/2021 Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Probíhající pilotní projekt časného záchytu diabetické retinopatie a makulárního edému je zaměřen na populaci dospělých diabetiků v péči dispenzarizujících lékařů s cílem zvýšit procento realizovaných oftalmologických vyšetření rozšířením diagnostického pokrytí zavedením vyšetření prostřednictvím non-mydriatické fundus kamery. Pilotní projekt oproti stávající praxi zavádí inovaci v provedení vyšetření sítnice pacienta přímo v ambulanci lékaře odpovědného za dispenzarizaci diabetiků a odeslání snímků k centrálnímu hodnocení oftalmologem.

01/2021 MUDr. Viktorie Hrádková; prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
Prevalence diabetes mellitus 2. typu celosvětově stále narůstá a souvisí především se světovou epidemií obezity. Obezita je kromě diabetu rizikovým faktorem řady dalších onemocnění. Bariatrická chirurgie představuje velmi účinnou metodu nejen snižující hmotnost, ale také metodu k ovlivnění přidružených komorbidit. Velká část pacientů s diabetes mellitus 2. typu není uspokojivě kompenzována ani přes léčbu moderními antidiabetiky a pro takové pacienty představuje bariatrická chirurgie efektivní prostředek zlepšující jejich kompenzaci případně vedoucí až v jeho remisi. Cílem článku je přiblížit metody bariatrické chirurgie a jejich metabolické účinky.

01/2021 MUDr. Karolína Krátká, Ph.D.; MUDr. Mayara Elisa Knížek Bonatto; prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc.
Zabránění rozvoji a progresi diabetického poškození ledvin patří mezi klíčový faktor ovlivnění prognózy pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Inkretinová léčba, a zejména pak léčba glifloziny, představuje zásadní průlom v ovlivnění mechanismů uplatňujících se v patogenezi a progresi diabetického poškození ledvin. Výsledky recentních studií poukazují na význam neglykemických účinků v ovlivnění kardiovaskulárního rizika a současného zpomalení progrese snížení funkce ledvin také u pacientů bez anamnézy diabetes mellitus.

01/2021 Prof. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Srdeční selhání je častou komplikací diabetu. Ovlivňuje nejen morbiditu, ale také mortalitu diabetiků. V poslední době je kladen velký důraz na výběr antidiabetické léčby, která může prognózu nemocných zásadně změnit. Sdělení je věnováno vlivu jednotlivých antidiabetik na srdeční selhání. Zvláštní pozornost je zaměřena na glifloziny, které se stávají základním pilířem léčby srdečního selhání, a to bez ohledu na přítomnost diabetu.

01/2021 MUDr. Eva Račická
Fixní kombinace dlouhodobě působících bazálních inzuLinových analog a agonistů receptoru pro gLukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptide-1 receptor, GLP-1R) přináší nové možnosti do léčby diabetes mellitus 2. typu. Jsou určené pacientům, kteří jsou neuspokojivě kompenzováni nefarmakologickou léčbou a perorálními antidiabetiky či bazálním inzulínem. Randomizované studie potvrdily jejich účinnost a bezpečnost. V klinické praxi je možnost využívat fixní kombinaci inzulin glargin / lixisenatid a fixní kombinaci inzulin degludek / liraglutid. V článku je uvedený přehled výsledků studií s těmito přípravky, výsledky studie s fixní kombinací inzulin degludek / liraglutid popsaly srovnatelnost účinku s léčbou v režimu bazál-bolus a také možnost využití této kombinace v procesu deintenzifikace inzulinové léčby diabetiků 2.typu.

01/2021 MUDr. Michal Krčma, Ph.D.
Kontinuální monitorace glykemie se stala standardem léčby pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Obě podoby - monitorace v reálném čase se svými alarmy nebo intermitentně skenovaná monitorace podobná spíše klasickému glukometru - si našly své pacienty. Článek popisuje principy fungování a rozdíly mezi oběma metodami a nabízí návod pro výběr pacienta.

01/2021 MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Terapie inzulinem stále zůstává pro část pacientů s diabetem nezbytným léčebným postupem. Vývoj nových inzulínových analog směřuje jednak k prodlužování jejich účinků, jednak naopak ke zrychlení akce k pokrytí postprandiální glykemie. A také k řešení dalších problémů, které jsou s terapií inzulinem spojeny, tj. především obtížně předvídatelné kolísání glykemie (mezidenní variabilita), nesnadná titrace k dosažení normoglykemie, obtížné úpravy dávek podle změn v inzulinové senzitivitě (fyzická aktivita, stres, onemocnění, snížení energetického příjmu, příjem alkoholu), injekční aplikace jako bariéra zahájení léčby oproti perorální nebo vnitřní sekreci apod. Mezi nové inzuliny, které se v letošním roce zařadily do běžné praxe, patří ultrarychlý inzulin lispro (URLi). Zajímavé jsou výsledky studií s jednou týdně podávanými inzuliny (inzulin icodec, BIF, AB101, HM12470).¹

01/2021 MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Pregestační diabetes mellitus přináší pro matku a její plod riziko rozvoje řady komplikací, a to v závislosti na kompenzaci diabetů, chronických komplikacích diabetů a přidružených komorbiditách. Riziko vzniku těchto komplikací lze snížit co nejlepší kompenzací diabetu nejen během těhotenství, ale zejména během početí a v prvních týdnech těhotenství, kdy dochází k organogenezi a vývoji placenty. Těhotenství diabetiček by tedy mělo být plánované, ideálně v době co nejlepší kompenzace diabetu. Péče o těhotné ženy s pregestačním diabetem by měla být koncentrována do perinatologických center, která zajistí komplexní diabetologickou, gynekologicko-porodnickou a neonatologickou péči.

01/2021 MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.
Léčba gestačního diabetes mellitus prokazatelně snižuje rizika těhotenských a perinatálních komplikací. Základem je úprava životosprávy (strava, pohyb, spánek, eliminace stresu), která ve většině případů vede k dosažení uspokojivé kompenzace gestačního diabetes mellitus. Při nutnosti farmakoterapie může být lékem první volby metformin, který má dobrý účinek při zvýšených hodnotách glykemie nalačno, zejména u žen s nadváhou či obezitou. Přidání bazálního inzulínu je nutné u části žen, u kterých monoterapie metforminem nestačí. Díky kombinaci s metforminem však zpravidla stačí mnohem menší dávky inzulinu než při monoterapii inzulinem, a nedochází tak k eskalaci inzulinové rezistence. Adekvátní úprava stravy, která v případě nutnosti zahrnuje i snížení porcí sacharidů, vede k úpravě postprandiálních glykemií bez nutnosti aplikace prandiálního inzulinu. Ženy, které si zachovají zdravou životosprávu i po porodu, a navíc kojí, mají výrazně nižší riziko následného rozvoje diabetes mellitus 2. typu.

02/2020 Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC; prof. MUDr. Lenka Špinarová, CSc., FESC; prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Diabetes mellitus 2. typu (DM2T) a kardiovaskulární onemocnění jsou velmi častá společná onemocnění a jejich výskyt roste s věkem. Z kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků je zájem soustředěn především na srdeční selhání. Inhibitory receptoru sodíko-glukózového kotransportéru typu 2 (sodium-glucose cotransporter 2, SGLT2) - glifloziny - znamenají nový přístup k léčbě DM2T a srdečního selhání, začínají však pronikat i do sekundární prevence ischemické choroby srdeční a částečně i do prevence primární, především do léčby hypertenze. Zásadního průlomu v tomto směru dosáhly studie s dapagliflozinem, především studie DECLARE u nemocných s DM2T a kardiovaskulárním onemocněním a studie DAPA-HF u nemocných se srdečním onemocněním s DM2T i bez něj, které tak navázaly na studie s empagliflozinem u DM2T a srdečního selhání (EMPA-REG OUTCOME), ale i na studie s canagliflozinem, které zkoumaly např. i nefroprotektivitu (CANVAS, CREDENCE). Je velmi pravděpodobné, že výsledky studie DECLARE povedou ke změně guidelines, kdy inhibitory SGLT2 mohou získat pro léčbu srdečního selhání a diabetes mellitus indikaci IA, neboť jsou již minimálně dvě velké ukončené mortalitní studie - kromě DECLARE také EMPA-REG OUTCOME.

01/2020 MUDr. Karel Kubát
Metformin je v současnosti základním lékem v terapii diabetes mellitus 2. typu spojeného s obezitou. Tento lék snižuje účinnost metabolismu buněk. Umožňuje tak buňkám přijmout větší množství energeticky bohatých látek (především glukózy) k tvorbě určitého konstantního množství základního energetického substrátu - adenosintrifosfátu (ATP). Tím je omezeno hromadění glukózy v krvi a jsou sníženy následky chronické hyperglykemie. Metformin omezuje aerobní metabolismus, kdy z glukózy vzniká oxid uhličitý a voda. Lék způsobuje zvýšenou produkci kyseliny mléčné - laktátu, který je opět metabolizován na glukózu za cenu velkých energetických ztrát. Snížení efektivity metabolismu v rámci cyklu Coriových (teoreticky z 92 % na 33 %) dovoluje přijmout trojnásobek energetické hodnoty stravy nebo snížit fyzickou aktivitu na třetinu, aniž by došlo k hromadění glukózy v krvi. Metformin je využíván v léčbě diabetes mellitus, jeho vlastnosti však mohou být přínosné v rámci dalších závažných chorob - kromě obezity dokonce i u infekčních či nádorových onemocnění.

01/2020 MUDr. Robert Bém, Ph.D., MHA; MUDr. Michal Dubský, Ph.D.; MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D.; MUDr. Jitka Husáková; MUDr. Veronika Wosková
Syndrom diabetické nohy je závažnou pozdní komplikací diabetů, která je spojena s vysokou morbiditou a mortalitou pacientů, ale také s vysokými náklady na léčbu. Technologický pokrok přináší nové možnosti léčby i v oblasti syndromu diabetické nohy. Práce podává přehled o současných technologických možnostech léčby syndromu diabetické nohy.

01/2020 MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc.
Technologické novinky umožňují pacientům s diabetem, aby co nejvíce přiblížili své glykemie fyziologickým hodnotám. Využití kontinuální monitorace glykemie vede ke zlepšení kompenzace diabetů a snížení rizika hypoglykemie, která je limitujícím faktorem léčby. Metoda měření glykemie „flash glucose monitoring“ přináší podobnou alternativu pro všechny pacienty včetně těch, kteří aplikují inzulin pery.